Přestal jsem pít. Nadobro. Stal se ze mě abstinent a vůbec mě to nemrzí. Stejně jako jsem náhle přestal po necelých dvou letech kouřit cigarety, zanechal jsem alkoholu ze dne na den. Většina mých blízkých ví, že jsem si málokdy nechal ujít jakoukoliv záminku k opití se a že jsem vždy na každé akci vydržel až do konce. Dlužím jim proto vysvětlení. Ale nejprve se vyjádřím ke drogám.
Drogy a my
Pojem droga je velmi obecný, sám pod něj zařazuji i kouření tabáku a pití alkoholu, protože pro mě je drogou cokoliv na čem se člověk může stát závislým. Jakožto libertarián mám k drogám tolerantní postoj. Myslím si, že by občanům nemělo být bráněno v užívání čehokoliv, na co mají chuť a čím neškodí okolí. Je to jejich volba a nechal bych na nich, ať si sami vyberou mezi požitkem a zdravím. Jsem pro prevenci a poučování, ne pro zákazy a trestání. Dříve než mě označíte za narkomana nebo za podobné individuum, musím vás dopředu ujistit, že jsem doposud ani nekouřil marihuanu, natož abych bral cokoliv silnějšího — v tomto ohledu jsem čistý jak lilie.
Líbí se mi, že držení malého množství drogy u nás bylo konečně tento rok přesně stanoveno. Předtím stačilo, aby měl člověk u sebe v kapse lísteček konopí a s trochou smůly mohl jít na pár let sedět. Vždy záleželo na konkrétním soudci a na tom, jak se mu obžalovaný znelíbil. Taková je nevýhoda vágních pojmů. Neznamená to však, že jsou u nás tvrdé drogy legální, protože i když budete u sebe toto malé množství mít, stále pácháte přestupek a můžete být pokutování do výše 15 000 Kč. Přesto jsme jedna z nejliberálnějších zemí, co se drog týče, protože samotné užívání návykových látek pokutováno není a limity pro držení malého množství jsou nastaveny hodně vysoko. Člověk tu u sebe může mít beztrestně zároveň až:
- 15 g marihuany;
- 5 g hašiše;
- 2 g pervitinu;
- 2 g amfetaminu;
- 1,5 g heroinu;
- 1 g kokainu;
- 4 tablety extáze;
- 5 ks LSD;
- 40 ks halucinogenních houbiček.
Mnoho lehkých drog, jako je například káva, alkohol nebo tabák, je zcela legálních všude po světě a můžete si je leckde zakoupit. Mnozí je ani nepovažují za drogy, přestože si lze na nich vypěstovat silnou závislost a po jejich dlouhodobém užívání na následky zemřít. Proč naše společnost není konzistentní a nestaví se stejně i k ostatním návykovým látkám? Není to přece jenom záležitost účinnosti drog — třeba takový toluen (velice silná, nebezpečná a návyková látka) se tu dá levně sehnat v libovolném množství po předložení živnostenského listu.
Boj proti drogám
Hlavním argumentem lidí, kteří chtějí většinu drog nadále kriminalizovat, je představa, že by se populace při kompletní legalizaci přeměnila na armádu fetujících zombie a že by to byl konec civilizace tak jak ji známe. Pokud sami zastáváte tento názor, vysvětlete mi prosím, jak je možné, že k něčemu takovému už nedošlo v dobách minulých, kdy tu žádné takové zákony nebyly. Vždyť přírodní drogy jsou tu stejně dlouho jako lidstvo samo a velké množství chemických drog bylo známo už před zavedením prvního zákona omezujícího výrobu a prodej omamných látek na území Československa v roce 1923. Navíc se domnívám, že většina lidí má možnost si silné drogy nějakým způsobem sehnat už teď. Stačilo by jim jenom chtít a trochu se poptat okolí. A neříkejte mi, že cena a strach před pokutováním jsou jediné důvody, které je od toho odrazují. Přesto tu teď máme malé procento závislých. Ti tu budou, i kdyby se za držení drog popravovalo na místě. Troufám si odhadovat, že by se s legalizací drog jejich počet zvýšil pouze nepatrně. Naopak, drogy by pozbyly chuť zakázaného ovoce, mnoho lidí by o ně ztratilo zájem a různé mafiánské spolky by na nich přestaly rýžovat. Pokud by byly volně k dostání, jejich kvalita by se zvýšila a těžko by do nich někdo mohl přimíchávat takové svinstvo, jako jsou tablety proti odčervení zvířat nebo dokonce antrax.
Taktéž zastánci zákazu drog říkají, že by lidem nemělo být povoleno něco co jim škodí. Tady se rozcházíme ideologicky, protože tento výrok často pronášejí lidé, kteří by nejraději přenechali veškeré rozhodování na autoritách. Problém zní: jak chcete určit, co lidem škodí? Odhlasovat si to v parlamentu? Nechat to rozhodnout úředníky? Nebo občany v referendu? Co zakázat rovnou všechno? Kdybychom to vzali ad absurdum, lidem škodí každá věc. I život je pro ně škodlivý, protože nakonec zemřou. Řekněte mi, co v dnešní době nezpůsobuje rakovinu nebo čeho se nemůžete předávkovat. Vypijete deset litrů vody během hodiny a zemřete na selhání ledvin. Je to důvod, proč bychom měli zakázat vodu? Klid je škodlivý, jelikož při něm zakrníte a můžete z toho dostat infarkt; pohyb je škodlivý, jelikož se při něm můžete zmrzačit. Stejně tak se můžete (ale nemusíte!) stát závislými na drogách při jejich užívání. Rozhodnutí by mělo být pouze na vás a ne na těchto samozvaných ochráncích, kteří vás ho chtějí zbavit. Každá činnost nese své riziko a vy ji máte možnost posoudit a zařídit se podle toho. Nebožtík Friedman by vám to vysvětlil určitě lépe než já. Každopádně já své rozhodnutí již učinil.
Je čas, kamarádi, skoncovat s alkoholem
Pití alkoholu lze označit za můj poslední zlozvyk. Předchozích sedm let jsem pravidelně navštěvoval různé podniky a seznámil se se spoustou lidí. Většinu času jsem se dobře bavil a nepovažuji to za něco, za co bych se měl stydět. (Na rozdíl třeba od výše zmíněných cigaret — ty mi přinesly leda tak astma.) Takže proč jsem toho nechal? Důvodů je více:
- Přirozené je nepít.
- Alkohol je drahý — těch několik set korun za večer lze utratit za mnohem užitečnější věci.
- Mnoho podniků je kuřáckých a já se domů vracel se šaty smradlavými jak kdybych zrovna vylezl z udírny.
- S lidmi, s nimiž jsem se seznámil v hospodě nebo v nějakém klubu, bych si ve střízlivosti zpravidla neměl co říct.
- Následující den byl většinou ztracený — s kocovinou se tvoří velice těžko.
- Často jsem se nevyhnul tzv. klubové hudbě, která ve mně vyvolává ještě teď dávivé pocity.
- Ač nejsem v opilosti agresivní, nechci mít žádné oplétačky se zákonem, ani se s někým zaplést do konfliktu, k čemuž několikrát málem došlo.
- Ani zvracení jsem se občas nevyhnul — posledních patnáct let jsem nezvracel z ničeho jiného než právě z nadměrné konzumace alkoholu.
- Člověk po požití alkoholu blábolí, nemyslí racionálně, chová se nevhodně, dělá hlouposti a cítí se potom dost trapně.
- Kvůli alkoholu začínám mít zdravotní problémy, hlavně s pamětí. Nechci dopadnout jako můj otec, který má poškozená játra a pije teď nanejvýš nealkoholické pivo.
- Řadím se sice k introvertům, ale přesto se dokážu bavit i střízlivý.
- Nikdy jsem nebyl hrdý na to, že jsme největší konzumenti piva na světě.
- Nevěřím na tzv. zodpovědné pití. Pro mě to je jedině abstinence.
- Byl jsem na dobré cestě k alkoholismu, už teď, měsíc po posledním požití, na sobě cítím abstinenční příznaky.
- Nejsem konformní a chci jít proti hlavnímu proudu.
Doufám, že mne po tomto zápisku nezavrhnete a že se někdy spolu setkáme — i kdyby to mělo být jen nad sklenicí vychlazené limonády.
K příspěvku se zatím nikdo nevyjádřil.